Tak jsem si přečetl tento článek na blogu iDnes a musím říci, že jsem se "dožral". Rozčilují mě všeliké naivní pohádky, kterým věří dospělí, jako je Bůh, reklama (mimochodem se od sebe zas tak neliší), světlé zítřky komunismu a svoboda, demokracie vedoucí k ráji konzumní společnosti. Asi jsem nadšený ničitel ideologií nebo člen Klubu nepřátel pohádek, ale nemůžu jinak. Když člověk přes ideologii nevidí realitu, plácá se v životě jako kapr v bahně. Nebojte se, bůh není můj úhlavní nepřítel. Příště přijde na řadu klidně báječný komunismus nebo Bushova jedině správná cesta. Dnes ale začneme ale u boha.

Tak za prvé, všimněte si, že bůh není nic jiného než "2 kila mlhy". Čím urputněji jej někdo hájí, tím snad méně ví, co to vlastně hájí. Skoro bych přísahal na rovnici "přesvědčení + rozum = konstanta". Ne že by věřící nebyli chytří, spíš naopak, ale o to je to strašnější, že jsou témata, a pro život zásadní jako třeba morálka, ke kterým přístup rozumu prostě zakážou, přičemž právě tam je ho nejvíce potřeba. Ostatně jestli je bůh v hlavě člověka součástí jeho identity, pak jej rozum jen neškodně obtéká, protože kdyby na něj úspěšně zaútočil, znamenalo by to sebevraždu. Je to podobné jako s narkomanem: byť je sebechytřejší, stejně nemůže připostit racionálně velmi prostou skutečnost, kterou mu logika zcela průhledně předkládá a to, že droga je svinstvo.

Pro víru v boha nepomůže ani argument, že většina špičkovcýh vědců v něj věří. Jistě, byli tak vychováni. Když je dítě od narození očkováno bohem, nemá šanci se bránit a má jen malou šanci se později z tohoto vlivu vymanit. Byli bohem infikování v době, kdy jejich racionální schopnosti byly tak malé, že nemohli rozeznat nebezpečí. Ze strany dospělých mi to přijde dosti nemorální a nepřipadá mi jako úplně nesmyslná myšlenka, že od jakékoliv ideologie (nejen víry v boha), by měly být děti chráněny do svých 18 let, podobně jako je tomu u alkoholu (případně jiných drog v některých zemích). Ale zpět k víře vědcům jako argumentu ve prospěch boha. Většina vědců je z oborů, kde boha nepotřebují, bůh není oblast, ve které jsou experty. Ostatně, když většina civilizovaného světa věří, není víra vědců žádným argumentem. A i kdyby všichni nevěřili a jen vědci věřili, ještě to neznamená, že bůh existuje. Pravda se nedá odhlasovat většinou.

Když už se někdo snaží boha definovat, je to zhusta výsledek cucal-prstové metody. Sedne si a řekne, bůh má tyto vlastnosti:..... kdo by se namáhal nějakým argumentováním nebo přemýšlením, že? A když už se vůbec "definuje", je potřeba ho hlavně popsat tak, že je mimo logiku a rozum. To je naučené klišé. Ano, on je totiž bůh, kterého můžete dnes v Česku potkat, náramný zbabělec. Musí mít neustále otevřené dveře k ústupu. Co kdyby se objevil nějaký argument, že! :-) Ale když je takový posera, proč se cpe do našeho života, kde mu hrozí smrtelné nebezpečí? Nemá tady co dělat. A vědom si toho, jakmile se objeví validní argument, vyklízí pozici a mění klidně své vlastnosti a tím ukazujíce, že jeho podstatou je prázdno.

Možná váš překvapím, ale jsem vyznavačem Absolutního principu, ale nedoporučuju vyznavačům boha, aby se snažili boha s tímto principem ztotožňovat, protože jejich bůh je proti Absolutnímu principu tak ubohoučký, že je pohádkou pro děti. Skutečně Absolutní princip, jehož pojetí je založeno např. na pracech Kanta, Spinozy, Huma, Hegela je oproti jeho karikatuře = bohu skutečně důsledný. Absolutní je i v tom, že je absolutně nepopsatelný (nejásejte věřící!), absolutně nedosažitelný (třeba i citově), prostě absolutně nedostupný. Kdokoliv o něm cokoliv říká, tak usvědčuje sebe sama z výmyslů. Bible je v tomto smyslu jedno z největších "rouhání", protože se snaží tomuto principu nejvíce přiblížit. Ostatně celá Bible a jakékoliv náboženství uvažování je vlastně pak logicky jen špinění jeho jména.

Ono stačí pochopit, že buď má bůh nějaký vztah k našemu světu a pak v něm prostě existuje a bez výjimky tak podléhá racionální analýze a ani jeho zbabělost mu k útěku nepomůže. Je pak tak reálný jako soused od vedle. A i kdyby byl bytostí jiné vyšší civilizace, která třeba stvořila celý náš vesmír, stále je v realitě a podléhá jejím zákonům a není nikterak jen otázkou víry. Nebo není v této realitě a pak o něm nelze říci nic a pak je tedy jen čistým výmyslem v našich hlavách.

Je možné na věc jít takto: Jestliže platí předešlý odstavec, pak v každé alespoň jedinou informaci obsahující definici boha, je možné najít rozpor, který dokáže, že takový bůh je nesmysl. Po analýze asi stovku bohů si myslím, že to tak je. A s touto praxí božího zabijáka jej vyzývám na souboj a objednávám např. 3 jeho exempláře pro tento týden. Po zásilce konkrétních bohů od jejich vyznavačů, si je dám k snídani, jako správný bohožrout. Sem s nimi a ať jsou co nejchutnější. :-) Obávám se, že jsou možná tak zbabělí, že ani nedorazí.

A jen poznámka: Nechtějte po mě důkaz neexistence boha. "Bůh" je totiž tam amorfní, že se v diskusích jeho zastánců dokáže měnit ze skoročlověka v mlhu a pak za v gumovou hračku, dokáže nás všechny strašně milovat a pak nechá zase pár miliónů povraždit, atd. Prostě chameleon a puberťačka jsou proti němu pevné skály. :-)

bohožrout, Jan Fikáček (fikacek(sabaka)inmail.cz)

Předcházející: Klub nepřátel ekonomiky nemírného pokroku
Následující: Proč je bůh nemorální